Příběhy slavných skladeb: Joyride (1991)

Nahrávalo se jedenáct měsíců, mimo jiné i ve slavném londýnském studiu Abbey Road, a přestože na Roxette tlačilo vedení vydavatelství, aby se přestěhovali do Los Angeles a spolupracovali se zavedenými americkými producenty, dvojice tomuto tlaku odolala a zůstala věrná Stockholmu a dlouholetému producentovi Clarenci Öfwermanovi. Rozhodnutí se vyplatilo: Joyride vyneslo kapelu na vrchol popularity a odstartovalo turné Join the Joyride!, na kterém Roxette odehráli sto koncertů pro více než 1,7 milionu diváků na čtyřech kontinentech.

Joyride – titulek inspirovaný Paulem McCartneym a vzkazem na klavíru

Úvodní řádek titulní písně se zrodil zcela mimo studio. Per přiznal, že inspirací mu byl vzkaz, který mu na klavír nechala jeho tehdejší přítelkyně (dnešní manželka) – švédsky napsané "Hej, ty blázne, miluju tě". Samotný název skladby si Per vypůjčil z rozhovoru, ve kterém Paul McCartney přirovnal psaní písní s Johnem Lennonem právě k "joyride" – bezstarostné jízdě, při které si člověk ani nemusí být jistý, kam přesně jede, hlavně že si to užívá. Přesně tenhle pocit "extatické bezvýznamnosti", jak jej později popsal hudební kritik webu Stereogum, se stal i vizuálním jazykem klipu.

Klip natočený v poušti a 186 minut materiálu na čtyři minuty písně. Video režíroval opět Doug Freel, tentokrát v poušti Mohave nedaleko Los Angeles. Roxette v něm vystupují z autobusu a naskáčou na kapotu červeného sportovního vozu, který se s nimi řítí pouští, zatímco oba hrají na kytary rovnou na kapotě – část záběrů navíc vznikla technikou rear-screen projection, takže dvojice občas působí, jako by seděla na křídle letadla. Freel natočil neuvěřitelných 186 minut surového materiálu pro píseň dlouhou necelé čtyři minuty. Osmnáct kotoučů 35mm filmu se po natáčení odeslalo do Švédska, kde skončily zapomenuté na polici ve sklepě EMI – znovu je objevili až k 30. výročí alba v roce 2021, kdy z nich vznikla restaurovaná 4K verze klipu.

Fading Like a Flower – klip natáčený za mrazu v Gamla Stan

Baladu, kterou AllMusic označil za "bolestně krásnou", napsal Per sám a v USA i Kanadě jí jen americký hit Bryana Adamse "(Everything I Do) I Do It for You" zabránil v zisku prvního místa – Roxette s ní skončili na druhé příčce Billboard Hot 100 hned ve dvou zemích současně.

Klip mrznoucí ve stockholmské Starém Městě. Video opět natočil Doug Freel, tentokrát přímo doma ve Stockholmu – v historické čtvrti Gamla Stan a před budovou stockholmské radnice (Stadshuset). Podle dobových fotografií z natáčení, které později zveřejnil oficiální archiv kapely, panovala na place spíš zimní nálada než romantická atmosféra: štáb natáčel v mrazivém počasí, přesto výsledek dopadl přesně tak, jak si režisér i kapela představovali. O pár let později, v roce 1996, Roxette píseň znovu nazpívali ve španělské verzi pro kompilaci Baladas en Español.

Spending My Time – hit, který zabila reorganizace vlastního labelu

Baladu napsal Per společně s Matsem Perssonem a v demoverzi ji zpočátku zpíval sám Per – teprve po přehrání všem bylo jasné, že píseň potřebuje emotivnější, zranitelnější podání Marie. Per sám později přiznal, že jeho vlastní demo znělo tak slabě, že by se s ním píseň do hitparád vůbec nedostala.

I s Mariiným zpěvem ale "Spending My Time" nakonec zaostala za předchozími singly a stala se první skladbou Roxette, která se v USA nedostala mezi Top 30. Podle Pera za to nemohla kvalita písně, ale nešťastné načasování – uprostřed propagace singlu prošel label EMI velkou restrukturalizací a propustil přes sto dvacet zaměstnanců, takže rádia už neměl kdo dál přesvědčovat k hraní skladby.

Klip bez velkého rozpočtu. Video k písni je oproti okázalé poušti u "Joyride" nebo natáčení v centru Stockholmu u "Fading Like a Flower" nápadně komorní – zachycuje především Marii v interiéru domu, jak sedí u okna, leží na posteli nebo sedí u stolu. Střídmé pojetí klipu tak nechtěně odpovídá i osudu samotného singlu, kterému se propagace nedostalo v takové míře jako jeho předchůdcům.